The pleasant town of Orléans is situated on the banks of the Loire River and is famous for its legendary French hero Joan of Arc.

There are several places that can tell the story of this young warrior, who fought against the British, as well as the canonized martyr. A large statue of the Maid of Orleans on horseback stands on the Place du Matroi, a short walk away from the house where she lived, in the magnificent cathedral is her statue in her armor and another one on the stained glass window.

The Appart'City accommodation pleasantly surprised us. Navigation first led us to the back yard, to the locked rear entrance. We had to go around the building and find the main entrance with the reception. We immediately parked the car there as there was a wheelchair space in front of the elevator.

Receptionist was helpful. She handed us a key to a room on the ground floor, but we had to go through the door to the room corridor. The wheelchair user himself would not be able to cope because the door had a strong enough self-closing. It will be a helper who will open the door.

The room was incredibly spacious, clean and surprisingly well equipped. Small kitchen with sink, stove, fridge, kettle and even dishes.

For wheelchair it was easy to get into the bathroom. I went under the sink well. It was possible to get shower in hand, so I could wash hair without any problems.

Yeah, and they had a smart lamp. It was enough to swing your hand and ... be light ...! ...

Příjemné město Orléans leží na břehu řeky Loire a proslavilo se především díky legendární francouzské hrdince Johance z Arku.

Místa, která mohou vyprávět příběh této mladé bojovnice proti Britům, a také svatořečené mučednice, je hned několik. Velká socha Panny Orleánské na koni stojí na náměstí Place du Matroi, kousek odtud je dům, ve kterém pobývala, v nádherné katedrále sv. Kříže je její socha ve zbroji a další na vitráži chrámového okna.

Ve městě Orleáns nás bytování v hostelu Appart'City v centru města příjemně překvapilo. Navigace nás nejdřív dovedla do dvora, k zamčenému zadnímu vchodu. Musely jsme s mamkou budovu obejít a najít hlavní vchod s recepcí. Auto jsme hned přeparkovaly a před výtahem bylo místo pro vozíčkáře.

Recepce v pohodě, dokonce i nižší pultík pro vozíčkáře. Předali nám klíč od pokoje v přízemí a musely jsme projít dveřmi na chodbu s pokoji. Vozíčkář sám by si asi neporadil, protože dveře měly dost silné samozavírací Brano. Bude to chtít pomocníka, který dveře přepere.

Pokoj byl neuvěřitelně prostorný, čistý a překvapivě skvěle vybavený. Malá kuchyňka se dřezem, sporákem, nechyběla lednička, rychlovarná konvice a dokonce nádobí.

Do koupelny se dalo vjet s vozíkem bez problému. Pod umyvadlo jsem zajela v pohodě. Sprcha byla do ruky, takže umýt si vlasy se dalo naprosto bez problémů.

Jo, a měli boží chytrou lampičku na fotobuňku. Stačilo máchnout rukou a… budiž světlo...!...